Vychází design vašich web stránek z odhadů nebo dat?

Bavme se chvíli o designu informací, ne o dekoraci webových stránek. Otázka zní: je design vašich webových stránek založen na prostém odhadu, byť rádoby odborném, nebo je podložen empirickými daty? V případě, že se přikláníte k první variantě, pak neočekávejte, že si uživatelé vaše stránky oblíbí.

Pokud máte co do činění s tvorbou webových stránek a aplikací, jistě jste slyšeli zkratky UI (User Interface = uživatelské rozhraní) a UX (User eXperience). Obě disciplíny, jakkoliv se vzájemně protínají, nabývají na významu při tvorbě moderních webových služeb. Technologie se stále více přizpůsobuje uživateli, což platí i o webových stránkách. Cílem pak je uspokojit uživatele či zákazníka, umožnit mu rychle a snadno najít požadovanou informaci, uskutečnit nákup zboží či služby nebo ho/ji jen příjemně pobavit.

Prvotní návrhy webů však bohužel velice často spadají do kompetence grafiků nebo dokonce i programátorů. Výsledkem pak je v prvním případě leták či plakát (nebo tzv. Flashové „intro“), ve druhém pak design, který se nápadně podobá správě SQL databáze. Řešením je obrátit se na designéra uživatelských rozhraní nebo na informačního architekta. Mnoho napoví také pozorování uživatelů, kteří pracují s vašimi webovými stránkami. I pozorování pouhých 2 osob může mít za následek výrazné zlepšení použitelnosti vašich stránek (tzv. Usability). Na konkrétním příkladě z praxe to ukazuje Jakob Nielsen v jednom z jeho posledních článků.

Průzkum obsahoval otázku, zda-li by měla webová stránka nabízet možnost zvětšení či zmenšení velikosti písma nebo by se měl tvůrce stránky spolehnout na schopnosti uživatele, kteří najdou vestavěnou funkci prohlížeče. Na dotaz odpovědělo 12 osob zabývajících se interaktivním designem, přičemž většina z nich nabídla svůj osobní názor či vlastní preferenci. Celkem 6 odpovědí obsahovalo komentář, co by bylo nejlepší pro ostatní uživatele, z nichž 2/3 byly odhady, zbylá 1/3 byla založena na pozorování uživatelů. Výsledky byly následující:

Odhady:

• „Dnes většina lidí ví, jak v prohlížeči změnit velikost písma.“ CHYBA
• „Lidé, kteří potřebují změnit velikost písma, to dělají pomocí funkce prohlížeče. Není to těžké.“ CHYBA
• „Není rok 1995, ne všichni uživatelé starší 50 let jsou nováčci, kteří neví, jak změnit velikost písma v prohlížeči.“ CHYBA
• „Potřebu měnit velikost písma mají většinou lidé starší 65 let, kteří s velkou pravděpodobností neví, jak to provést.“ SPRÁVNĚ

Empirická data:

• „Musel jsem to nastavit svým rodičům v prohlížeči. Skryté funkce jako změna velikosti písma jsou mimo ně.“ SPRÁVNĚ
• „Díval jsem se na testování použitelnosti na webech, které obsahovaly pomůcky pro změnu velikosti písma. Většina uživatelů netušila, k čemu to je.“ SPRÁVNĚ

Obecné doporučení je používat relativní velikost písma, které umožňuje změnu jeho velikosti. Přednastavená velikost písma by pak měla být relativně velká, tak, aby ho i starší uživatelé, kteří většinou neví, jak měnit velikost písma, pohodlně přečetli.

Z výše uvedených 12 odpovědí bylo tedy:

• 100% odpovědí založených na pozorování správných
• jen 25% odpovědí založených na osobní preferenci či odhadu správných.

V důsledku to znamená, že 75% odhadů bylo chybných. Než hádat, hoďte si raději mincí 🙂

Tento článek je překladem sloupku „Guesses vs. Data as Basis for Design Recommendations“.