Martin Malý píše na Zdrojáku, jak vyhodit peníze za zbytečný web. My jsme se pokusili vzít věc za opačný konec.
Tedy co udělat, aby peníze investované do firemního webu nebyly vyhozené a aby výsledek – webové stránky či webová aplikace za něco stály. Je to poměrně složité, ale pokud se budete držet následujících rad, tak můžete dojít úspěšně do cíle.
Proč
Odpovězte si na otázku, proč web vlastně dělat? Základní jsou 2 možnosti: informovat návštěvníka stránek (poskytnout mu hledanou informaci, vzdělávat ho apod.) nebo zprostředkovat nějakou transakci (typicky elektronický obchod, aukce, seznámení a podobně). Máte odpověď? Pokud ano, tak je to dobrý začátek.
Pro koho?
Komu bude náš web určen? „Všem“ je totéž co „nikomu“, tudy ne. Zřejmě to budou naši zákazníci, partneři, potenciální pracovníci, zástupci médií, kdo ještě? Jaká bude motivace, aby členové těchto cílových skupin navštívili náš web? Ano: chtějí od nás něco koupit, potřebují poradit s výrobkem či službou, kterou od nás koupili. Nebo u nás chtějí pracovat, případně o nás napíší do novin. Pěkně se nám to „segmentuje“, každý chce něco jiného. Mimochodem, znáte skvělý „TED Talk“ Malcolma Gladwella o špagetové omáčce?
Co a jak?
Pomalu se začínáme blížit k závěru úvodní části. Nyní budete potřebovat někoho, komu nejsou cizí zkratky IA a UI. Bude totiž třeba definovat, jaké informace se na webu objeví, proto to IA. Druhým krokem bude určit, jakým způsobem budou vybrané informace prezentovány, resp. jakým způsobem bude návštěvník webu s informacemi a potažmo stránkami pracovat. UI dyzajnér nám poradí. Výsledkem této fáze bude tzv. drátěný model webu, který můžeme podrobit prvnímu hrubému a základnímu testování uživateli.
Doladit obal
Máme hotový model webu, teď potřebujeme grafika, aby nám „obalil“ model webu atraktivní grafikou. Takovou, která neruší a která ideálně neklade uživateli klacky pod nohy tím, že by byla dekorativní a plná ornamentů. Neb ornament je zločin, jak říká Adolf Loos. Vzhled pak „rozřežeme“ a z „odřezků“ vyrobíme HTML šablonu opepřenou o stylování pomocí CSS souboru. Anebo to vše za nás udělá kodér.
Přihodíme back-end
K obalu potřebujeme dodat ještě nějaký nástroj na správu obsahu webu, česky CMS. Ve většině případů stačí „nahodit“ WordPress, který umí česky a je zadarmo. HTML šablonu, kterou vytvořil náš kodér, lze přetavit v tzv. WordPress šablonu. Do WordPressu pak nahrajeme potřebné pluginy, třeba pro lepší SEO nebo pro měření návštěvnosti a dílo je hotovo. Tak asi z poloviny 🙂 Pokud tápeme, požádáme o radu nějakého péhápéčkaře.
Plníme a spouštíme
Druhou chybějící polovinou je vlastní obsah webu. Takže jdeme plnit web texty, obrázky, videem atd. atd. Mimochodem, víte, jak psát pro web? Že ne? Najměte si copywritera. No a jakmile máme naplněno, můžeme opět zkusit, co na web řeknou uživatelé v rámci dalšího kola testování. Jak poznáme, že jsou naši uživatelé spokojení? Rozhodně ne tak, že je budeme poslouchat! Budeme pozorovat, co skutečně dělají, a zjišťovat, jak rychle a pohodlně na našem webu nakoupí, získají požadovanou radu či informaci apod. Významné zpětné vazby při testování tzv. použitelnosti webu dosáhnete s pouhými 5 uživateli, tvrdí odborník na použitelnost Jakob Nielsen. Jakmile jsou všichni uživatelé spokojení, tak můžeme naši loďku spustit na volné moře. Rozuměj web do ostrého provozu.
Doplněno (díky Filosofovi za komentář):
Podle dalšího UI specialistu Steve Kruga si vystačíte pouze se 3 uživateli. Údajně tři jsou optimální počet pro kvalitní testování webu.
Měřit, měřit, měřit …
Nezapomeňte měřit návštěvnost webu, nejlepší je využít Google Analytics. Služba je zdarma a řekne nám mnoho užitečností o návštěvnících webu. Výsledky měření návštěvnosti jsou pak podkladem pro další vylaďování webu. Chceme-li si s webem skutečně vyhrát, a máme-li navíc mnoho návštěvníků, můžeme využít také Google Website Optimizer. Pak provozujeme něco, čemu se říká A/B testing. Prakticky to znamená, že v maličkatých krůčcích „iterujeme“ webovou prezentaci či aplikaci až k totální dokonalosti, resp. snažíme se jí přiblížit.
Myslíte-li to tedy s webem skutečně vážně, sami vidíte, že máte o zábavu na další měsíce a roky vystaráno. Tím pádem peníze nebyly vyhozeny za zbytečnost 🙂
Napadá vás ještě něco, co by mělo v návodu zaznít? Napište komentář, smysluplné návrhy doplním do článku spolu se jménem a odkazem na autora.
Komentáře
7 komentářů: „Jak nevyhodit peníze za zbytečný web“
>> Významné zpětné vazby při testování tzv. použitelnosti webu dosáhnete i s pouhými 5 uživateli.
Se třemi. Alespoň dle Kruga je to optimální počet pro iteraci kvalitativního testování webu. To se ovšem NEDÁ dělat na wireframech, protože s nimi toho uživatel moc neudělá. Tam se dají zjišťovat spíše navigační problémy a „jasnost“ významu stránky (kam si myslíte, že tohle vede? o čem je tenhle web? o čem je tahle stránka?)…
>> Významné zpětné vazby při testování tzv. použitelnosti webu dosáhnete i s pouhými 5 uživateli.
Se třemi. Alespoň dle Kruga je to optimální počet pro iteraci kvalitativního testování webu. To se ovšem NEDÁ dělat na wireframech, protože s nimi toho uživatel moc neudělá. Tam se dají zjišťovat spíše navigační problémy a „jasnost“ významu stránky (kam si myslíte, že tohle vede? o čem je tenhle web? o čem je tahle stránka?)…
Myslím, že to celé trochu znepřehledňujete. Článek na Zdrojáku byl podle všeho myšlen jako ironie. Ironický seznam toho, co rozhodně (ne)dělat se sardonickým podtextem nemůžete vyvážit seznamem, co při tvorbě webu dělat. Bude při nejlepším nekompletní, ale pravděpodobně jen naprosto mylný. příliš široké téma.
Třeba mi nepřipadá zrovna chytré se starat o obsah webu až po vytvoření formy a nalezení účelu. Spíš si myslím, že jelikož je obsah velice úzce spojen s ‚proč‘ a ‚pro koho,‘ měl by být adresován již v raných fázích vývoje a podle něj pak tvořit formu.
Myslím, že to celé trochu znepřehledňujete. Článek na Zdrojáku byl podle všeho myšlen jako ironie. Ironický seznam toho, co rozhodně (ne)dělat se sardonickým podtextem nemůžete vyvážit seznamem, co při tvorbě webu dělat. Bude při nejlepším nekompletní, ale pravděpodobně jen naprosto mylný. příliš široké téma.
Třeba mi nepřipadá zrovna chytré se starat o obsah webu až po vytvoření formy a nalezení účelu. Spíš si myslím, že jelikož je obsah velice úzce spojen s ‚proč‘ a ‚pro koho,‘ měl by být adresován již v raných fázích vývoje a podle něj pak tvořit formu.
No vidíte, já to chtěl právě aspoň trošku zpřehlednit 🙂 Chtěl jsem ukázat hrubý nástřel toho, co je třeba udělat, aby se zadavatel dobral webu, který k něčemu bude. Seznam to není nijak podrobný, samotné téma je, jak sám píšete, hodně široké. Dobré je podle mě vědět, že tvorba kvalitního webu není práce pro jediného člověka. Ten, kdo weby dělá, to ví. Ten, kdo je poptává, spíše ne.
Jinak s Vaší konkrétní poznámkou v druhém odstavci souhlasím, navíc určité kroky při tvorbě stránek mohou probíhat paralelně, v konkrétních příkladech se mohou vyskytnout konkrétní specifika.
Článek na Zdrojáku jsem rozhodně nechtěl vyvažovat, spíše jsem ho využil jako počáteční inspiraci k napsání tohoto článku. Rozhodně je snazší napsat, co nedělat, a tím pobavit než napsat, co a jak dělat, a tím poučit.
No vidíte, já to chtěl právě aspoň trošku zpřehlednit 🙂 Chtěl jsem ukázat hrubý nástřel toho, co je třeba udělat, aby se zadavatel dobral webu, který k něčemu bude. Seznam to není nijak podrobný, samotné téma je, jak sám píšete, hodně široké. Dobré je podle mě vědět, že tvorba kvalitního webu není práce pro jediného člověka. Ten, kdo weby dělá, to ví. Ten, kdo je poptává, spíše ne.
Jinak s Vaší konkrétní poznámkou v druhém odstavci souhlasím, navíc určité kroky při tvorbě stránek mohou probíhat paralelně, v konkrétních příkladech se mohou vyskytnout konkrétní specifika.
Článek na Zdrojáku jsem rozhodně nechtěl vyvažovat, spíše jsem ho využil jako počáteční inspiraci k napsání tohoto článku. Rozhodně je snazší napsat, co nedělat, a tím pobavit než napsat, co a jak dělat, a tím poučit.
Super, potřebovala bych někoho, kdo by mi to SEO vyladil. Poradíte mi někoho šikovného?