V seriálu o ACTIVÁCÍCH je dalším kolegou, kterého vám chci představit Jakub Vágner. Jakub je „guru“ našich interních systémů, organizátor tematických střed i firemních školení a nenápadný srandista .-).
Jak dlouho děláš Jakube v ACTIVE 24 a můžeš nám popsat trochu tvou práci?
Tak to po pravdě nevím, to bude otázka spíš na personální :), tipuju 6-7 let .. Oficiálně se starám o rozvoj a opravy interních systémů, zastupuji teamleadera, když se moc opije, atp .. neoficiálně rejpu do všeho, co mi přijde důlezité .. viděli/četli jste ‚4 dohody‘? Člověk by měl dělat cokoli (i kdyby ho to nebavilo) co nejlépe, takže se nechci omezovat ve svých aktivitách na to, co je napsaný na nějakým papíru :), vlastně dost nezavidím svému přímému nadřízenému, nejsem vzor poslušného zaměstance, byť se mi dá ledascos vysvětlit ..
V ACTIVE jsi si taky našel svou životní lásku, nyní už manželku, Katku, která s tebou bude pracovat i na stejném oddělení. Jak se na tuto spolupráci těšíš?
Změnu pozice ji skutečně přeju, dostane prima šéfa 🙂 Už s ní na denní bázi spolupracuju pár let, takže pro ‚nás‘ žádná změna .. ale je pravda, že se s tím ve vztahu musí pracovat, zatím se nám to daří, doufám 🙂
|
|
|
Jak tě napadla organizace tematických střed a školení?
Těžko budu pracovat ‚co nejlépe‘, pokud si skutečně nerozumím s druhou stranou, takže i školení i tematická středa jsou iniciativy, jak rozbít přirozené ‚hranice‘ mezi odděleními, jak si povídat, potkat se v jiném kontextu a najít společnou reč .. oficiální celofiremní akce sice jsou, ale 2 do roka, to je podle mne strašně málo. Práce u počítačů je navíc z pohledu pozorovatele poměrně ‚nudná‘, lidi seděj, bušej do klávesnice, nic se neděje. Pro mne jsou tak středy navíc způsob, jak rozbít ten stereotyp, v běžném provozu si můžu vzpomenout, že u počítače vedle mne seděl třeba indiánský stopař, Thor nebo někdo v montérkách 🙂 A poslední věc, byli jste někdy na meetingu v převleku? Běžné silové tanečky tím získavají absurdní rozměr a já se parádně bavím.
|
|
|
Co děláš ve svém volném čase? Když člověk slyší slovo „programátor“ představuje si človíčka, který je permanentně připíchnutý na net a zahleděný do noťasu.
Pokud možno cokoli, co nezahrnuje počítač – sport, ‚rodina‘, turistika, vzdělávání se, práce na zahradě. Když to po sobě čtu, tak to zní hrozně, takže ještě přidám prokrastinaci (měl bych dokončovat rekonstrukci našeho bytu) a hraní HoMaM3 s manželkou 🙂 a mimochodem, žádnej programátor není ‚človíček‘!
Děkuji ti Jakube za rozhovor a doufám, že tvé odpovědi vykouzlí úsměv na tváři nejen mně 🙂